Facebook RSS kanál

I. světová válka.

Po atentátu na arcivévodu Ferdinanda, následníka habsburského trůnu v Sarajevě, vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Po vyhlášení všeobecné mobilizace všeho mužstva v záloze, minuly ve válečné vřavě čtyři roky.

V roce 1917 celé léto nepršelo. V obci vyschly všechny studny, poklesl chov dobytka o polovinu. Nebylo mléka, másla, chleba. Byly prováděny stále rekvisice obilí u zemědělců. Nesmírná drahota a nedostatek dosáhl v roce 1918 vrcholu. Jen touha po svobodě národa umožnily přečkat tu bídu a drahotu.

Po čtyřletém strádání nastal očekávaná den 28. října 1918 konec světové války a první den Československé republiky. Po třistaletém útlaku zubožená a válkou vydrancována vlast byla svobodná.

Z bojišť se vraceli vojáci, vlaky přivážely raněné, donášely smutné zprávy o nezvěstných a zajatých. Z naší obce se z války nevrátili tito občané: Antonín Stanovský, Rajmund Vajs, Josef Kájek, Robert Krušina, Augustin Richter, Josef Murcek.

Výškovice začínaly v roce 1918 po skončení války jako samostatná obec. Radost a nadšení občanů neznala mezí. Oslavovalo se po několik dnů. Na uvítání svobodně republiky a osamostatnění obce byl postaven ve středu obce pomník prvnímu presidentu svobodné republiky, padlým občanům ve světové válce, soudruhům a hasičům, kteří se nedožili svobody. Historické události byly zapsány a do pomníku zazděny. Odhalení bylo 30. října 1920. Pomník se stal symbolem obce. U něho se konaly všechny vzpomínkové oslavy, defilé, národnostní a smuteční projevy.

Správní komise v čele se správním komisařem Eduardem Richtárem, vedla obecní záležitosti až do voleb v dubnu 1919. Volby byly provedeny tím způsobem, že strana sociálně demokratická, která sdružovala skoro všechny občany, sestavila kandidátku s 10 členy soc. dem. a dva bez politické příslušnosti. Jelikož jiná kandidátka podána nebyla, byla tato považována za pravoplatně obecní zastupitelstvo – tedy žádných voleb nebylo.

Prvním starostou byl zvolen Cyril Stanovský na dobu 4 let. V obci byly později založeny čtyři politické strany. Pro další dvě volební období byl zvolen zase Cyril Stanovský. Dobu po první světové válce v naší obci je možno charakterizovat jako dobu politických šarvátek. Hlavně mezi představiteli politických stran docházelo k osobním střetům až k nepřátelství. Tento stav měl značný vliv na řízení obce, a život občanů.

Za celou dobu dvaceti let první republiky, byla jen vykopána obecní studna jako požární nádrž, a zasypána jáma uprostřed obce. Zde našli práci nezaměstnaní.

V roce 1932 přišel na místní školu nový učitel Miloslav Pillich. Velmi se zasloužil o kulturní život obce. Ustavil ochotnický divadelní kroužek a nacvičil několik divadelních představení. Založil rovněž dvacetičlenný pěvecký soubor, který často vystupoval veřejně a také mimo obec. Hašteření politických stran se postupně zmírnilo a velká kulturní činnost jakoby občany spojovala.

Tíha nezaměstnanosti v létech 1928-1935 nevynechala ani naší obec a doléhala na většinu rodin. Chalupníci chovali na malých rozměrech polnosti nějaké domácí zvířectvo, které dávalo obživu. Část občanů pracovala ve stavebnictví jen přes letní období a v zimě žili z podpor. Bezzemci bydleli v podnájmu a živili se všelijak. Ženy v létě se sběru lesních plodin a pomoci u zemědělců za potraviny. Děvčata po vyjití školy hledala zaměstnání jako služebné.

Zápis v pamětní knize hasičské z této doby:

Je to smutný pohled na mladé, zdravé, silné muže, jak žebroní o práci – bohužel marně. Kulturní podniky se omezovaly na nejmenší míru – nebyly peníze ani na vstupenku.

Tato těžká doba skončila rokem 1936, vzhledem ke zhoršené mezinárodní situaci – nástupem Hitlerovců k moci. Náš demokratický stát byl terčem v oku sousedním fašisticko-diktátorskému Německu. Náš stát se začal připravovat k vojenské obraně republiky. Začal pracovat zbrojní průmysl a tím nezaměstnanost skončila. Naši občané pozorně a s obavami sledovali politický vývoj, zvláště v Německu, který se hrozivě vyvíjel. Když na jaře roku 1938 Hitler násilně obsadil Rakousko, byla naše republika bezprostředně ohrožená. Tři milióny Němců u nás bylo nejsilnější politickou stranou vedenou Henleinem, žádali připojení našeho pohraničí k Německu. Když 23. září 1938 president Dr. Edvard Beneš vyhlásil všeobecnou mobilizaci, milion vojáků chtělo chránit naší republiku před chystaným Hitlerovým vpádem.


Čipování nádob na směsný komunální odpad více ...

 
Důležité telefony
  • 150 - Hasiči
  • 155 - Záchranná služba
  • 158 - Policie ČR
  • 556 411 450 - Městská police
  • 840 850 860 - ČEZ poruchy