Facebook RSS kanál

I. světová válka.

Po atentátu na arcivévodu Ferdinanda, následníka habsburského trůnu v Sarajevě, vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Po vyhlášení všeobecné mobilizace všeho mužstva v záloze, minuly ve válečné vřavě čtyři roky.

V roce 1917 celé léto nepršelo. V obci vyschly všechny studny, poklesl chov dobytka o polovinu. Nebylo mléka, másla, chleba. Byly prováděny stále rekvisice obilí u zemědělců. Nesmírná drahota a nedostatek dosáhl v roce 1918 vrcholu. Jen touha po svobodě národa umožnily přečkat tu bídu a drahotu.

Po čtyřletém strádání nastal očekávaná den 28. října 1918 konec světové války a první den Československé republiky. Po třistaletém útlaku zubožená a válkou vydrancována vlast byla svobodná.

Z bojišť se vraceli vojáci, vlaky přivážely raněné, donášely smutné zprávy o nezvěstných a zajatých. Z naší obce se z války nevrátili tito občané: Antonín Stanovský, Rajmund Vajs, Josef Kájek, Robert Krušina, Augustin Richter, Josef Murcek.

Výškovice začínaly v roce 1918 po skončení války jako samostatná obec. Radost a nadšení občanů neznala mezí. Oslavovalo se po několik dnů. Na uvítání svobodně republiky a osamostatnění obce byl postaven ve středu obce pomník prvnímu presidentu svobodné republiky, padlým občanům ve světové válce, soudruhům a hasičům, kteří se nedožili svobody. Historické události byly zapsány a do pomníku zazděny. Odhalení bylo 30. října 1920. Pomník se stal symbolem obce. U něho se konaly všechny vzpomínkové oslavy, defilé, národnostní a smuteční projevy.

Správní komise v čele se správním komisařem Eduardem Richtárem, vedla obecní záležitosti až do voleb v dubnu 1919. Volby byly provedeny tím způsobem, že strana sociálně demokratická, která sdružovala skoro všechny občany, sestavila kandidátku s 10 členy soc. dem. a dva bez politické příslušnosti. Jelikož jiná kandidátka podána nebyla, byla tato považována za pravoplatně obecní zastupitelstvo – tedy žádných voleb nebylo.

Prvním starostou byl zvolen Cyril Stanovský na dobu 4 let. V obci byly později založeny čtyři politické strany. Pro další dvě volební období byl zvolen zase Cyril Stanovský. Dobu po první světové válce v naší obci je možno charakterizovat jako dobu politických šarvátek. Hlavně mezi představiteli politických stran docházelo k osobním střetům až k nepřátelství. Tento stav měl značný vliv na řízení obce, a život občanů.

Za celou dobu dvaceti let první republiky, byla jen vykopána obecní studna jako požární nádrž, a zasypána jáma uprostřed obce. Zde našli práci nezaměstnaní.

V roce 1932 přišel na místní školu nový učitel Miloslav Pillich. Velmi se zasloužil o kulturní život obce. Ustavil ochotnický divadelní kroužek a nacvičil několik divadelních představení. Založil rovněž dvacetičlenný pěvecký soubor, který často vystupoval veřejně a také mimo obec. Hašteření politických stran se postupně zmírnilo a velká kulturní činnost jakoby občany spojovala.

Tíha nezaměstnanosti v létech 1928-1935 nevynechala ani naší obec a doléhala na většinu rodin. Chalupníci chovali na malých rozměrech polnosti nějaké domácí zvířectvo, které dávalo obživu. Část občanů pracovala ve stavebnictví jen přes letní období a v zimě žili z podpor. Bezzemci bydleli v podnájmu a živili se všelijak. Ženy v létě se sběru lesních plodin a pomoci u zemědělců za potraviny. Děvčata po vyjití školy hledala zaměstnání jako služebné.

Zápis v pamětní knize hasičské z této doby:

Je to smutný pohled na mladé, zdravé, silné muže, jak žebroní o práci – bohužel marně. Kulturní podniky se omezovaly na nejmenší míru – nebyly peníze ani na vstupenku.

Tato těžká doba skončila rokem 1936, vzhledem ke zhoršené mezinárodní situaci – nástupem Hitlerovců k moci. Náš demokratický stát byl terčem v oku sousedním fašisticko-diktátorskému Německu. Náš stát se začal připravovat k vojenské obraně republiky. Začal pracovat zbrojní průmysl a tím nezaměstnanost skončila. Naši občané pozorně a s obavami sledovali politický vývoj, zvláště v Německu, který se hrozivě vyvíjel. Když na jaře roku 1938 Hitler násilně obsadil Rakousko, byla naše republika bezprostředně ohrožená. Tři milióny Němců u nás bylo nejsilnější politickou stranou vedenou Henleinem, žádali připojení našeho pohraničí k Německu. Když 23. září 1938 president Dr. Edvard Beneš vyhlásil všeobecnou mobilizaci, milion vojáků chtělo chránit naší republiku před chystaným Hitlerovým vpádem.


Obecně závazná vyhláška č. 1/2020 o regulaci hlučných činností více ...

 
Důležité telefony
  • 150 - Hasiči
  • 155 - Záchranná služba
  • 158 - Policie ČR
  • 556 411 450 - Městská police
  • 840 850 860 - ČEZ poruchy